Davidovo přiznání

Před pár týdny jsem se setkal ve Varnsdorfu s kamarády, které jsem neviděl přes 6 let a strávili jsme spolu jeden den. Když jsme byli u jednoho kamaráda doma, zeptal se mě, jestli věřím na duchy a jestli jim věřím, že nějakého viděli. Zarazilo mě to, ale díky tomu jsme se dostali k tomu, že jsem řekl, že jsem křesťan a že táta je pastor. A jak to bývá, kamarádi mi chtěli zpochybnit moji víru a dávali mi dobrý otázky, ale snažil sem se dát dobře odpovědi. Pak jsem se jich zeptal, jestli by chtěli, abych se za ně modlil, protože se ptali, jaké to je, když jako cítím „toho Boha“. Tak jsem se pomodlil a požádal jsem Boha, aby k nám přišel a dal se klukům poznat. To, co zažili, popisovali jako úlevu a pocit, že je opustilo všechno špatný. Následně jsme si domluvili, že po letních prázdninách spolu půjdeme do církve, protože sami řekli, že je víra zajímá a chtějí Boha poznat. Byla to super zkušenost.

David Penc